Moje fantasty.

Hlavní složkou potravy by měl být zdroj vlákniny. Vlákninu, jak stravitelnou, tak i nestravitelnou, obsahuje hlavně seno, tráva, luční a zahradní rostliny (listí ostružin, malin, jetel, pampeliška, jitrocel apod.), jabloňové a třešňové listy, listová zelenina (salát, čínské zelí, nať kedlubnová, mrkvová, petrželová, ředkvičková apod.). Nestravitelná vláknina má obrovský význam jak pro pohyb zažitiny ve střevech, tak i pro obrušování zubů, hlavně zadních stoliček. V knihách se často píše, že na obrus zubů slouží tvrdý chleba nebo větve ovocných stromů. To se však týká hlavně předních řezáků, bohužel ne stoliček. Králík má ještě vzadu v puse stoličky, které také neustále dorůstají (až 1 mm za týden). Tráva, seno, listová zelenina jsou dlouhé, králík musí důkladně pohybovat čelistmi do boku, aby tuto potravu zpracoval a tím si správně brousí zuby. Pokud králíček nadměrně konzumuje pouze krátké zrní a pelety, nemusí příliš pohybovat čelistmi, zadní stoličky se tak neotírají a vznikají na nich háčky. Ty zraňují jazyk, boční sliznice, způsobují zarůstání kořenů do čelisti a následné abscesy.
 
Protože ani v přírodě nenachází králík hromady zrní každý den, nemá zrní tak zásadní význam a je považováno spíše za doplněk. Zrní obsahuje velmi málo nestravitelné vlákniny a nemá posilující vliv na střevní peristaltiku. Naopak je prokázáno, že strava s nadbytkem zrní vede ke zpomalení až zastavení toku zažitiny ve střevech. Králík přestane bobkovat a také přestane žrát. Tento stav, pokud není včas léčen, může vést až ke smrti.
Další nevýhodou směsi zrní je, že nemusí obsahovat všechny vitamíny a minerály. To platí hlavně u králíčka, který dostává několikrát denně plnou misku a z ní si vybere jen své oblíbené druhy. Jelikož v misce zůstává vždy hodně, majitel tuto jednostrannou výživu svého miláčka nemusí po několik let vůbec zjistit. Důsledek toho se projeví za 1 až 2 roky ve špatné kvalitě kostí a zubů. Také staré zrní obsahuje velmi málo vitamínů (poznáme podle testu klíčivosti: pokud vyklíčí méně než 1/3, je zrní již staré). Je proto lepší krmit králíčka spíše peletami.
Pelety jsou zelené válečky, jsou vyrobeny nadrcením více druhů zrnin s přídavkem minerálů a vitamínů a co do vzhledu a obsahu jsou stejné. Nemůže se tudíž stát, že by králíček měl jednostrannou výživu.
Krmte jimi 1x až 2x denně menší množství. Doporučuje se zkrmit maximálně 2-3% tělesné hmotnosti králíčka (např. u 2kg králíčka to bude na den 40-60g, u obézních králíčků polovinu).
 
Často je to při dietní chybě, např. nadměrným zkrmováním zrní a nízkém příjmu nestravitelné vlákniny, kdy ve slepém střevě přerůstají „špatné bakterie“. Králíček nežere a přestane bobkovat. POZOR! Králík špatně snáší hladovění! Pokud nežere více jak  24 hodin, nabídněte mu menší množství čerstvé listové zeleniny, trávu, pampelišku nebo seno, aby se mu rozhýbala střeva. Nedávejte zrní !  Také můžete začít s krmením přes stříkačku (ananasový džus, celozrnná kaše, přesnídávka, rozmočené vojtěškové granule). Navštivte veterinárního lékaře, který podá léky na rehydrataci a podporu peristaltiky a na  podporu funkce jater. Úspěch má jen terapie včasná – tj. první až třetí den hladovění.
Při vodnatém průjmu je potřeba rychle navštívit veterináře, mezitím dát jen seno, lze i trávu, ale ne pampelišku, salát, rajče nebo ovoce! Je také užitečné zavodnění stříkačkou do tlamy.
Mladí králíčci trpí hlavně na průjmy, dospělí spíše na hypomotolitu trávicího traktu – přestanou žrát a bobkovat. Správné krmení však vede k větší odolnosti zažívacího traktu a předchází zubním a trávicím nemocem.